Co je sociální fobie?

Pod pojmem sociální fobie si mnozí představují, že člověk není schopen vyjít z domu ven, protože se bojí lidí. To je ve skutečnosti ale jen jedna z forem sociální fobie, která je spíše už extrémem, a není tedy ani tak častá.

Člověk se sociální fobií ve skutečnosti může na první pohled fungovat vcelku normálně a na okolí působit jen stydlivěji, což může být i ze strachu z toho, že na něm bude poznat, že si není jistý. Nejde však jen o obyčejnou stydlivost, protože takový člověk ve skutečnosti cítí mnohem větší úzkost a stres než člověk, který se prostě "jen" stydí. I zde má ale každý hranice někde jinde. Některé věci člověk se sociální fobií zvládne jako by nic, některé zvládne se strašným vnitřním sevřením, a některé nezvládne vůbec. V tom lepším případě se takové situaci vyhne úplně, nebo uteče až během ní, v tom horším případě se takovému člověku může udělat natolik slabo a nevolno, že může i omdlít.

Obecně lze říci, že sociální fobie je strach z lidí, ale to není úplně přesné. Ve skutečnosti jde spíše o to, že takový člověk má neustálý pocit, že ho okolí pozoruje a hodnotí. Cítí se nedostatečný, trapný a kontroluje nejen své celkové chování, ale i každý pohyb, což může být dokonce i dech či mrkání. Pochopitelně se tedy také obává jakéhokoliv zesměšnění. Když se na něj někdo podívá, automaticky si pomyslí, že se na něj dívá, protože je na něm něco divného. Když se na něj někdo usměje, automaticky si může pomyslet, že to není vlídný úsměv, ale posměšek. Když se na něj podívá dvojice či skupinka bavících se lidí, pomyslí si, že ho kvůli něčemu pomlouvají. Lidé se sociální fobií jsou vlastně hrozně podezíraví vůči okolí. Rozdíl však není v tom, zda lidé pomlouvají nebo ne, protože takové věci mezi lidmi zkrátka jsou, ale v tom, že "normálnímu" člověku je to do jisté míry jedno, zatímco člověk se sociální fobií pociťuje v kontaktu s lidmi silnou úzkost a vlastní nedostatečnost.

Sociální fobie sama o sobě (ale i další typy úzkostných poruch) se léčí buď psychofarmaky, která ovšem nemají dlouhodobý účinek, vzniká na nich závislost a nenaučí člověka zvládat stresové situace, nebo antidepresivy, která sníží hladinu stresu, ale také mohou mít nežádoucí účinky jako jsou (paradoxně) deprese a musejí se brát opravdu pravidelně, anebo psychoterapií, kdy postupně dochází k nácviku různých situací (nutno podotknout, že obvykle jde o skupiny, což samo o sobě může vést k vyhýbavému chování).

Možné projevy sociální fobie:

• strach z mluvení na veřejnosti
• strach ze setkání s cizími lidmi (někdy omezeno jen na opačné pohlaví či autority)
• problém se stravováním se na veřejnosti
• strach z telefonování
• problém s nějakou konkrétní činností (např. práce, sport, zpěv, psaní...)
• problém s vykonáváním potřeby mimo domov (může být vymezeno jen na veřejné toalety, nebo také na toalety, kde by dotyčný mohl být "slyšet")
• ...

Je pochopitelné, že lidé se sociální fobií mají několik z těchto problémů, ne-li všechny. Běžný člověk se se všemi dokáže vypořádat, i když ne vždy se zcela příjemnými pocity. Člověk se sociální fobií se může začít silně červenat, potit, může mít třes v rukou, návaly na zvracení, potíže s dýcháním, akutní potřebu se vyprázdnit, může mít sevřené hrdlo a cítit celkové svalové napětí. Bohužel nejsou nijak ojedinělé případy, kdy se z člověka se sociální fobií stal alkoholik, protože právě alkohol dokáže tento enormní stres odbourat.