Jak mě vidí moje maminka

Další, koho jsem poprosila, aby mi přispěl svým pohledem na mě, byla moje maminka, která jako malá měla podobné problémy jako já - sociální fobii. Nakonec se z ní ale stala silná žena, která mi dokázala jít celý život příkladem, a kterou hrozně obdivuju za to, jak je silná, statečná a obětavá. Občas se v něčem nepohodneme, jak už to tak mezi dětmi a rodiči bývá, ale přesto vím, že bych si lepší maminku nemohla přát. Kdybych jednou mohla být tak skvělá máma jako ona, byla bych šťastná a věřím, že by byly šťastné i mé děti. Obdivuju jí za to, že dokázala v podstatě sama vychovat dvě děti a snažit se nám předat jen to nejlepší, co mohla.

Maminka hodně sleduje můj blog a má velmi dobré povědomí o tom, jaká jsem. Spoustu situací konec konců musela zvládnout se mnou a dodnes pro mě tvoří to bezpečné útočiště maminčiny náruče, která je nenahraditelná. :)

Mamince moc děkuju za krásný příspěvek a přikládám... :)

"Lucku vidím jak určitým způsobem "osvícenou " ne nadarmo dostala tohle krásné jméno. Její pohled na věci, život, situace jí možná někdy komplikuje praktický život, ale zároveň je to, jakoby se na svět dívala tisíci různými pohledy a v každém bylo kousek pravdy. A to je osvobozující pro ostatní lidi kolem ní. Nikdy nejste souzen natož odsouzen. Je empatická, neustále chce věci dělat správně, žít správně, chovat se správně, ale správně je u ní myšleno v souladu se svědomím. S Bohem ? Přírodou ? Smyslem života. Všechno podrobí důkladnému přezkoumání správnosti. :-) Někdo se narodí jako pracant, někdo jako máma pro 6 dětí, někdo jako průvodce lidí co potřebují pomoc a někdo třeba jako člověk co osvětluje temnotu. Jako Lucie. A ona ten svůj životní úkol plní na 100 %. I když tím přivádí někdy blízké okolí k zoufalství, jak může v jednom úkonu vidět tolik variant možností :-D Pokud to mám shrnout do několika slov tak empatická, křehká ale pevná v zásadách, objektivní, pečující, urovnávající. Někdy tvrdohlavá - kozorožka :-D máme jí rádi :-)"

Můj komentář: Maminka s babičkou mě vždycky viděly jako to sluníčko. A já se snažím na to nezapomínat, a když nevím, kudy kam, tak si na jejich slova vždycky vzpomenu. Dodává mi to sílu zůstat taková, jaká jsem a nedovolit, aby ze mě zlo ve světě udělalo něco jiného. :)