Nemusím nosit roušku? Aneb co média zvorala...
Za posledních několik dnů jsem zaznamenala problémy s nošením roušek u autistů. Vím, že pro mnoho lidí je to těžko představitelné - nedokáží si dost dobře představit a pochopit, proč autista může mít tak nepřekonatelný problém s rouškou, a jak může vypadat takový autistický záchvat. Pro mnoho lidí jde o děti/lidi, kteří jsou rozmazlení, a o neschopné rodiče.
Spousta lidí by situaci řešilo tak, že by se s dítětem vůbec nebavili s tím, že situace zkrátka je jaká je, a tu roušku mít prostě bude a hotovo. A pokud by to nešlo a nastala by nějaká hysterická scéna, no tak by to dítě prostě nešlo ven. A že by dělalo scénu i doma? No bože, takových už bylo... Tak se vyvzteká a bude klid, a tu roušku si třeba nakonec vezme.
Důslednost rodičů je samozřejmě důležitá, ale jelikož jsem z "autistického světa", tak vím, že je to zároveň vlastně k ničemu v takových situacích. Když se mluví v souvislosti s autismem o úzkostech apod., nejde o úzkosti běžného typu, s kterými se setkává asi každý. Jde o něco zcela jiného, mnohem intenzivnějšího. V autistickém světě musíte umět chodit, což může být stejně náročné jako učit se chodit po laně, ale také musíte umět přijímat i to, co je vám silně proti srsti, co je pro vás totálně nepochopitelné a ano, třeba i nepřijatelné. Svět autistů vás učí dělat ústupky, které byste v životě neudělali, učí vás rozumět něčemu, k čemu nemáte ani maturitu, ani manuál, ani žádnou dokonalou knihu. Učí vás samotné růst a překonávat všechny vaše hranice, které kdy byly dané. O tom, jak to mají autisté už ale myslím bylo na tomto blogu napsáno dost a není potřeba to znovu rozpitvávat. Jak to mají jejich rodiče si můžete připomenout v tomto článku.
Zpět tedy k tématu.
Když jsem četla, co prožívají autisté a jejich rodiče v tomto náročném období, bylo mi jasné, že to nemůže fungovat a doufala jsem, že se pro autisty aspoň v nošení roušek udělá nějaká výjimka, která bude současně nastavená tak, aby byla co nejvíc bezpečná pro ně, i pro nás všechny ostatní. Věřím, že i tak by se bohužel našla stále spousta těch, pro které by toto období bylo jen těžko zvladatelné, jelikož roušky nejsou v některých domácnostech to jediné téma.
Výjimka pro autisty nakonec schválená opravdu byla, což vnímám jako úspěch, i když nebyla stanovená žádná další opatření s tím spojená. Nicméně informace v médiích jsou silně zavádějící a mohou na lidi na spektru házet nepřímo a (doufejme, že jen) nevědomky další špínu, kvůli které je společnost bude vnímat negativně.
Tak například na Novinkách vyšel článek, ve kterém se píše, že:
Bez roušky na veřejnost také nově smějí i děti mladší dvou let a lidé s poruchou autistického spektra a mentálním hendikepem.
Podle tohoto článku tedy nemusím nosit roušku ani já, byť mám jen lehký Aspergerův syndrom a nošení roušky mi nečiní žádný větší problém. Pokud by to tak bylo, pak díky bohu za to, že ne každý si nechává dělat diagnostiku, jinak by byla rázem bez roušky půlka Prahy. Samozřejmě, pokud by lidé neměli vlastní rozum a nenosili roušky i když by nemuseli...
Porucha autistického spektra zahrnuje jak těžké případy, o kterých jsem se zmiňovala výše, tak ale i ty lehké. Zahrnuje jak autismus, tak Aspergerův syndrom a jsem přesvědčená o tom, že spousta lidí, ne-li většina z těch, co mají PAS, opravdu nepotřebují žádnou takovouto výjimku. Nošení roušek je nám nepříjemné asi všem, ale to ještě není důvod k tomu je nenosit, a tedy ani důvod k tomu, aby se výjimka týkala všech lidí s PAS.
Jelikož mi přišlo, že to musí být nějaký omyl, že to musel někdo totálně zbabrat, najela jsem na stránky Ministerstva zdravotnictví, abych zjistila podrobnosti. Ovšem ani tam jsem z toho nebyla moc moudrá. V nadpisu je, že:
Povinnost nošení roušek se nově nevztahuje na osoby s poruchou autistického spektra...
a v článku se o tom prakticky blíže nepíše, kromě věty:
Nově se povinnost nošení roušek nevztahuje na řidiče veřejné dopravy v uzavřených kabinách, autisty a osoby v uzavřeném vozidle, jsou-li všichni členy společné domácnosti.
Přesnou definici tedy najdete (kromě některých médií, která si dala na přesnosti informace více záležet) až na stránkách vlády, kde je uvedena povinnost nosit roušky (či jiné ochranné prostředky) s výjimkou (mimo jiných):
osob se závažnými poruchami autistického spektra.
Z toho lze konečně něco vyčíst a je jasné, že na lidi jako jsem já se výjimka nevztahuje, s čímž samozřejmě naprosto souhlasím. :) Je ovšem otázka, kolik lidí si dá tu práci najít jasné a přesné informace před tím, než si zvesela sundají roušku v domnění, že oni ji mít už nemusejí (a také proto, že se jim prostě chce). Myslím si, že v tomto případě opravdu přesná definice nezabírá žádné místo navíc. Jde navíc pouze o jedno jediné slovo, aby nedošlo k nedorozumění, a média by si na takové věci opravdu měla dát pozor. Jasně, dalo by se namítat, že média jsou stále jen média, a že lidé by si informace měli ověřovat. To je samozřejmě pravda. Na druhou stranu lidé jsou veškerými informacemi, kterých je v této době víc než dost, zcela jistě přehlcení, a je tudíž náročné si vše neustále ověřovat. Média by měla sloužit k tomu, aby lidem usnadnila orientaci ve světě, v situaci, ve které se nacházíme, a ne aby vzbuzovala plané poplachy.
Tímto článkem bych tedy chtěla upozornit na to, že ne vše, co se napíše, je pravdivé/úplné, že lidé s PAS i nadále musejí nosit normálně roušky, vyjma závažných případů, a že tedy není důvod nás autisty nenávidět. :) Nehledě na to, že to, že se na někoho nevztahuje povinnost nosit roušku ještě neznamená, že ji ten člověk nenosí. :) Stejně jako si ji naopak sundavají lidé, kteří k tomu ani žádný závažný důvod nemají... :)