Otázky a odpovědi ohledně AS

Může mít Aspergerův syndrom nějaké výhody?

Rozhodně ano. Lidé s Aspergerem vidí svět trochu jinak, obecně bývají pečliví a všímají si detailů, což může obohacovat ostatní lidi a přinášet jim to nové poznatky. Zároveň díky tomu, že se aspergeři dokáží velice do hloubky zajímat o konkrétní téma, mohou se v příslušném oboru také velmi dobře uplatnit, čímž mohou být ku prospěchu třeba i celé společnosti.

Jak vnímají Aspergerův syndrom sami lidé, kteří ho mají?

Záleží samozřejmě jak kdo, ale obecně lze říci, že lidé s Aspergerem se nevnímají jako nemocní, ani jako postižení. Vnímají se jako jiní od zbytku světa, ale nevnímají to negativně. Negativně vnímají spíš přístup okolí, které se snaží z nich udělat "normální". Stejně tak ale jako cizinci zůstane jeho rodný přízvuk i po tom, co se naučí češtinu, zůstává takový "přízvuk" i aspergerům. Kvůli tomu však nejsou horší. Jsou jen jiní. Mají jiný "jazyk".

Jak se vzdělávají lidé s Aspergerovým syndromem?

Obvykle mají individuální plán a asistenta. Jsou schopni se vzdělávat na běžné škole, jejich intelekt není zasažen a dávat je na tzv. "zvláštní školu" pro ně nebývá moc dobré. Zaprvé právě kvůli celkovému vzdělání a budoucí případné kariéře, zadruhé někteří "aspíci" mají s jinými odlišnostmi problém a pociťují vůči nim úzkost, jelikož vybočují z normálu a pro "aspíky" je pak těžké se v nich zorientovat (ať už je to chybějící končetina nebo mentální retardace). Lidé s AS mají také zcela běžně vystudovanou VŠ nebo i několik. Jediným problémem často bývají neochotní a netolerantní učitelé/ředitelé škol (někdy jde bohužel až o formu šikany) a nedostatečně empatičtí a srozumění asistenti.

Co je to shutdown?

Shutdown [šatdaun] je stav, kdy se člověk "vypne". Jde o první příznak smyslového přetížení, kdy člověk již není schopen přijímat další podněty. V takovém případě je tedy obvykle potřeba naprostý klid - nic nechtít, na nic se neptat, nic neříkat, nemanipulovat. Tento stav lidé s AS zažívají zcela běžně, někdy i několikrát denně a může trvat několik minut, ale i hodin. Pokud je tento stav přehlížen, nebo není vzhledem k situaci možnost včas "vypnout", hrozí druhá fáze, kterou je meltdown.

Co je to meltdown?

Meltdown [meltdaun] je stav, který se projevuje různě, ale obvykle je to vztek, křik, agrese, intenzivní pláč, ale může zahrnovat i sebeubližování. Jsou to projevy naprosté zoufalosti. Důležité je vědět, že se to nedá jen tak zastavit. Mozek je v takovém případě totiž už opravdu silně přetížený a snaha potlačit "násilím" samotné projevy meltdownu může stav ještě zhoršit. Co je také důležité, že ať už se v tomto stavu k vám člověk chová jakkoliv nehezky, nemyslí to vážně, a je proto naprosto zbytečné mu jeho údery (ať už slovní nebo fyzické) vracet. Člověk, který prodělává tento záchvat z přetížení naopak potřebuje pomoc, přičemž každému pomáhá něco jiného (těžká peřina, teplý čaj, hudba, film, plyšák, čokoláda, pohupování se apod.)

Co je to stimming?

Stimming jsou obvykle různé pohyby nebo činnosti, které pomáhají předcházet smyslovému přetížení. Lidé s AS si své stimmingy kolikrát ani neuvědomují, je to něco, co dělají přirozeně. Pomáhájí jim se uklidnit a zvládat některé situace. Podoba stimmingů je opravdu různá - chůze po špičkách, pohupování se, hraní si s vlasy, kousání (nehtů, pusy, ale děti mohou kousat i někoho jiného), mačkání něčeho, škrábání, mrskání nohama... Důležité je, že stimming je pro lidi s PAS velmi důležitý a nemělo by docházet k jeho zakazování (ani na veřejnosti). Pouze v případě, kdy dítě fyzicky ubližuje někomu jinému či samo sobě, pak je vhodné poskytnout nějakou alternativu.

Jak komunikovat s člověkem, který má Aspergerův syndrom?

Ideálně úplně normálně. Člověk s AS většinou potřebuje jen to, abyste brali ohled na jeho potřeby (abyste ho sami začlenili do konverzace, abyste ho nechali v klidu, pokud potřebuje apod.) Zkrátka potřebuje spíš vaši znalost, toleranci a ohleduplnost, nikoliv nějaké speciální zacházení, lítost apod. Pokud se k němu budete chovat jako k bláznovi, bude si o vás myslet své. Pokud se naopak zasmějete ve vhodnou chvíli tomu, jaký je to blázen a nebudete to myslet urážlivě, zasměje se možná s vámi, protože i my máme smysl pro humor a některé věci, které děláme, připadají občas vtipné i nám samotným. Pokud se ale budete smát nám, nebudeme si možná vždy jistí, zda se nám spíše neposmíváte, proto někdy nemáme rádi, když si z nás děláte srandu.

Netýká se autismus a Asperger jen dětí? A dá se nějak ovlivnit výchovou?

Ne, netýká se jen dětí, ale u dětí může být výraznější, protože dospělý člověk už má nějaké zkušenosti (má vypozorováno, jak funguje svět i on sám), nacvičené některé situace apod. Některé věci navíc nejsou stálé a můžou se v průběhu života měnit. Dospělý člověk je ale jinak úplně stejný autista jako to malé dítě. Obecně se však výchovou příliš ovlivnit nedá. Uvádí se, že 90% je dáno geneticky, z čehož vyplývá, že pro výchovu už tolik prostoru nezbývá.

Co kdyby byl člověk s AS prostě "hozen do vody", kdyby mu prostě nic jiného nezbylo?

V takovém případě je několik možností, ale všechny jsou špatné. V nejlepším případě by to nějak zvládl, aspoň dočasně, ale mohlo by se to na něm podepsat. V horších případech tito lidé, kteří nemají zázemí a nejsou schopni se o sebe dostatečně postarat sami (z hlediska bydlení obecně i finančně), končí například na drogách, mají problémy se zákonem, končí jako bezdomovci a asi v nejhorších případech páchají i sebevraždy. Vést člověka s AS k samostatnosti je samozřejmě správně, ale neměli byste se dostat přes jeho hranici únosnosti. Tzv. "házet do vody" bychom tedy v tomto případě opravdu nedoporučovali, i když si říkáte, že to přeci není nic tak hrozného/těžkého. Ve skutečnosti málokdo chápe, co se v nás "aspících" v takovou chvíli všechno doopravdy odehrává.

Rozumějí si lidé s PAS mezi sebou lépe?

Nemusí to tak být. Někteří lidé se stejnou diagnózou si mezi sebou mohou rozumět lépe, protože zažívají stejné problémy. Stále jsme ale jen lidé bez ohledu na diagnózu, a když si prostě nesedneme, tak si nesedneme. Může to být tím, že jsme zkrátka jiní charakterově, a může to být i tím, že naše problémy a potřeby nejsou kompatibilní. Pak se může stát, že dva lidé s PAS na sebe mohou být vyloženě alergičtí.

Proč je poslední dobou tolik lidí s Aspergerem? To je nějaká móda, nebo co?

Z mého pohledu bych to přiřadila k tomu, že stejně tak jako se vyvíjejí všechny ostatní vědy, včetně medicíny, vyvíjí se pochopitelně i samotná psychologie a psychiatrie. Je zcela normální a logické, že to, co před X lety nikdo neznal, nebo ne tak podrobně, nemohlo se ani spolehlivě diagnostikovat. A nejen to. Tím, že se o tom více mluví, je pochopitelně i více rodičů, kteří své děti nechají diagnostikovat, mají-li na PAS podezření. Nejnovější výzkum, který zatím není u konce, směřuje také k výsledkům, že poruchu autistického spektra způsobují těžké kovy v těle matky v době těhotenství. I to tedy může mít vliv na nárůst lidí s Aspergerovým syndromem (kterých je mimochodem mnohem více než autistů).

V čem je specifický Aspergerův syndrom u dívek/žen?

Holky mají větší tendenci zapadnout a napodobovat určité vzorce chování. Stručně řečeno jsou dobré herečky, a tak je na první pohled ani nepoznáte. Z toho důvodu se Aspergerův syndrom u dívek hůř diagnostikuje a dlouho tak panoval názor, že Asperger se týká zejména chlapců. Ve skutečnosti si holky jen nasazují perfektně padnoucí masky, protože nechtějí být divné, nechtějí vzbuzovat negativní pozornost okolí a nechtějí mít problémy. Dokáží se chovat jako chameleoni a každou chvíli být někým jiným. Celkově mnohem snadněji napodobují různé vzorce chování a mohou mít tak dokonce problém rozlišit, kdy jsou sami sebou. Zároveň je to pro ně ale velice vyčerpávající, a tak je běžné, že ve škole jsou třeba i třídní hvězdy, učitelé je mají rádi, ale jen co přijdou domů, tak se sesypou nebo rovnou usnou. Kvůli tomu se také často setkávají s reakcemi typu: "Ty nemůžeš být autistka, vždyť jsi úplně normální," což samozřejmě vede k problémům ve všech sférách. U holek s PAS je bohužel mnohem víc očekáváno, že se v pohodě začlení do společnosti, budou samostatné a nebudou jim některé věci dělat takový problém. Důležité ale je si uvědomit, že jsou to jen masky a snaha zapadnout, ale stále mají ten stejný Aspergerův syndrom jako kluci.