Problémy s řečí

Někteří lidé s AS mohou mít v dětském věku problém s řečí, a to nejen co se týče výslovnosti "č, ř" apod.

Když jsem byla ještě na prvním stupni ZŠ, opakovala jsem poslední slabiky slov. Nikdo nevěděl proč. Já se domnívám, že to mohlo být ze dvou důvodů:

• Moji rodiče měli zverimex, a když přišel zákazník, musela jsem se svým vyprávěním zkrátka počkat. Zároveň můj táta je ten typ člověka, který vás skoro nikdy nenechá doříct ani větu. Tyto dva faktory mohli přispět k tomu, že jsem se vše snažila tak rychle říct, až jsem se z toho zadrhávala.

• Druhým důvodem mohlo být, že, aspoň co si pamatuju, jsem byla schopná se zaseknout uprostřed věty. Prostě jsem normálně mluvila, a najednou jsem zapomněla, co vlastně říkám. A tak jsem během tohoto "vypnutí" možná opakovala tu poslední slabiku, protože to bylo to jediné, co jsem si ze své řeči pamatovala a chtěla jsem, aby bylo patrné, že jsem ještě nedomluvila... :D

Takové záseky mám dodnes, ale dnes již neopakuju poslední slabiky a nevypínám se většinou uprostřed věty. Ale uprostřed vyprávění se mi to stává stále. Začnu něco říkat, co má mít nějakou pointu, ale než se k ní dostanu, tak jí prostě zapomenu a vůbec nevím, proč to všechno říkám... Nejhorší je, když se mi tohle stává uprostřed nějaké hádky... Cítím se potom jako magor. :D Stejně tak, když něco řeknu a přítel se mě opožděně, byť jen o několik sekund, zeptá, co jsem říkala, nejsem kolikrát absolutně schopná si vzpomenout. :D