Moje autistické perličky

I.

V televizi, tuším, že v nějaké reportáži o záchrance, byla paní po autonehodě. Jiná paní - zachránkyně volala na dispečink záchranné služby, kde se jí zeptali:

Jak paní vypadá?

Moje první myšlenka v tu chvíli byla: "Proč je zajímá, jak vypadá? K čemu potřebují vědět, jaké má vlasy, jak je vysoká, kolik váží....?" :D 

Až by se mi to stalo doopravdy, moc vtipné by to nebylo. Ale je to krásná ukázka toho, jak funguje autistický mozek. :D Pokud by dispečerku zajímal zdravotní stav, musela by se zeptat konkrétněji. Osobně bych lépe pochopila otázku, v jakém je paní stavu, nebo co paní je. Nebo dodat nějakou konkrétní otázku, například, jestli paní dýchá. :)

II.

Určitě znáte říkanku "Mámo, táto, v komoře je myš! Pustíme tam kocoura, on tu myšku vyšťourá. Mámo, táto, už tam není nic!" Jednou jsme si jí říkali z legrace s přítelem. Ten ale najednou řekl: "Né myš, chléb je tam!" Já ale slovo chléb nečekala, navíc častěji člověk slyší spíš chleba, proto jsem mu nerozuměla a zeptala se, co že tam je. Přítel to zopakoval, načež jsem zareagovala:

Co je to chléb?

Jelikož mě tím tak zaskočil, vůbec mi nedošly souvislosti a tak základní slovo jako chléb jsem v tu chvíli vůbec neznala. A protože v říkance byla myška, myslela jsem si, že chléb je nějaké jiné zvířátko, které jenom neznám. :D

III.

V současné době se s partnerem stěhujeme a já to už moc nedávám. Přítel na mě spustil zase jednou anglicky, protože narozdíl ode mě je v ní skvělý a baví ho, a tak mi řekl: "Be calm and..." - už nevím, co následovalo. Jelikož jsem angličtinu opět vůbec nečekala a ještě mám u ní velký problém v poslechu, zeptala jsem se suverénně:

Cože? Jaký výkaly?

IV.

Ve Fruitisimu mají nápoj, který mají pojmenovaný jako ME2D. Dlouho jsem přemýšlela, jak se to čte. Napadalo mě "Me-dva-dé", "[mí tú dý]" po anglicku, ale onoho skrytého medvěda jsem v tom opravdu neviděla. :D

V.

Když bylo venku jedno z těch velkých veder a viděli jsme s přítelem venku černocha, automaticky to ve mně vzbudilo dojem "chodící čokolády, která se každou chvíli musí roztéct". Teprve o tu (možná necelou) sekundu později, kdy si to mozek přebral, mi došlo, že to pochopitelně není čokoláda, ale normální člověk.

Nemyslela jsem to nijak zle, proti lidem s tmavou nebo jakoukoliv jinou barvou pleti nemám vůbec nic, nicméně tomuto pocitu jsem se nedokázala ubránit. Nevím, možná se vám to také stává, jen se o tom třeba nemluví. Já ale jako autistka jsem to okamžitě okomentovala, protože jsem na tom neshledávala nic špatného. A vlastně neshledávám pořád. Je ale asi pravda, že ne každý by měl pro tento můj dojem pochopení. Je to ovšem jeden z příkladů, že autisté jsou prostě upřímní a někdy řeknou něco naplno, i když se to zrovna nehodí. :)

VI.

Když jsme byli s přítelem na Vyšehradě a koukali na Vltavu, kde projel člun, který udělal vlny, přítel řekl: "Chtěl bych mít teď matračku." Chtěl tím poukázat na to, jak by se na těch vlnách chtěl pohoupat, ale já na to hned argumentovala, že ve Vltavě se koupat stejně nedá, a k čemu by mu ta matračka teda byla? Zmohl se jen na slova ve smyslu: "Ten pocit, když máte vedle sebe aspíka, který vás ihned uvede do reality." :D

Nevím, jak moc to bylo ve skutečnosti autistické, ale asi trochu jo takovou tou čirou logikou. Posuďte sami. :D

VII.

Občas mám takové zkraty ve slovech. Většinou v tom, že nějaké, vcelku normální slovo používané v češtině, mám tendenci přečíst jako cizí, protože mu dočasně vůbec nerozumím. Naposledy se mi to stalo při čtení jedné knížky, kde bylo slovo "nicota". Slovo na mě působilo tak divně, že jsem nabyla dojmu, že musí být určitě cizí, a tak jsem ho přečetla jako "nykota". Cítila jsem, že to nějak nebude ono a mé mozkové závity se začínaly blížit k tomu, že slovo bude asi spíš české, resp. do češtiny převzaté, a tak jsem zkusila "nycota". Ani to mi ovšem nějak neznělo moc známě. Naštěstí v tu chvíli už přišel ten správný signál od mozku a já slovo konečně přečetla tak, jak mělo být. :))

VIII.

Matka má 3 dcery a každá z nich má jednoho bratra. Kolik dětí má?

Obecně správná odpověď je, že matka má 4 děti (3 dcery + 1 syna). Odpověď moje je, že nelze určit - buď má 4 děti, nebo má jen ty 3 dcery, jelikož jejich bratr je nevlastní (má jinou matku).

IX.

Když jsme dělali s přítelem něco na počítačích (už si nepamatuju, o co přesně šlo) a mně nebylo něco jasné, řekl: "Podívej se na mém." Jelikož jsem příteli nerozuměla, zopakoval to. Když jsem mu stále nerozuměla, zeptala jsem se: 

Co je to mém?

Vůbec jsem totiž v tu chvíli nepochopila, že tím myslí, abych se podívala na jeho počítači, měla jsem za to, že má na mysli, abych se podívala na nějakou webovou stránku, nebo na nějaký program, nebo tak něco. Zkrátka jsem si myslela, že "Mém" je nějaký název něčeho. :D

X.

V TV teď chodí reklama, kde nás nabádají, abychom nebyli 100 let za opicemi. Chápu (překvapivě :D), že se tím vždy myslí, abychom nebyli ještě "hloupější" než ty opice, abychom nebyli ještě více pozadu. Ale přesto, když to slýchám díky TV pravidelně, nedokážu se nikdy zbavit té myšlenky, jaká je to strašná blbost. Myslí se tím 100 let za opicemi směrem od nás (čili my, opice a 100 let), nebo směrem od počátku světa (čili počátek světa, opice, 100 let a my)?

Jasně, že to první, ale to je právě to divné na tom. Protože když se mluví o něčem jiném, tak se to bere od začátku světa - třeba 100 let př.n.l. (100 let, rok 0 a my). Také se neříká 100 let za n.l. Tak proč se říká "100 let ZA opicemi?" To mi hlava nebere. A pokud něco opomíjím a jde říct obojí, pak je to snad ještě horší, protože kdo se v tom potom má vyznat, z jaké strany je to myšleno?! :D

XI.

Jednoho večera jsem stála na balkoně a vychutnávala si čerstvý vzduch po dešti. V duchu jsem si ho okomentovala slovy:

Ten vzduch je tak měkoučký...

Hned na to jsem se pozastavila a opět sama sobě si říkám: "Měkoučký vzduch? To zas může říct jen autista!" :D No, nevím, jestli to může říct jen autista, ale každopádně je to jedna z těch autistických věcí - kombinovat mezi sebou smysly a vjemy (stejně tak například, že hudba je krásně barevná apod.)

XII.

Někdy si myslíme, že něčemu rozumíme naprosto perfektně, a pak v jednu chvíli zjistíme, že tomu tak není. Mně se to stalo u spojení slov "sto chutí" ve významu "měl/a jsem sto chutí... (něco udělat)". Hrozně mě překvapilo, že slovo "sto" se v tomto významu píše dohromady, a hlavně, že má opravdu význam číslovky. Celý život jsem si myslela, že se to tak prostě říká, že je to jedno z takových těch "nesmyslných" spojení, které se nedá úplně přeložit, pokud u sebe nemáte třeba nějaký etymologický slovník. A byla jsem proto přesvědčená, že se to píše zvlášť, tedy "s to chutí". Netušila jsem, že je to ve skutečnosti tak jednoduché, ale zároveň se mi to nelíbí. V těch kontextech to tak prostě vůbec nezní a "s to" se mi líbilo teda mnohem víc... :( :D

XIII.

Před pár dny jsem si začala večer poříkávat dětskou říkanku: "Houpy, houpy, kočka snědla kroupy, kocour hrách na kamnách...," načež se mi v hlavě rozsvítila ta pomyslná žárovka, kdy mi po více jak 20 letech došel význam této říkanky!

Vždycky jsem si myslela, že tomu kocourovi se říká Hrách - tedy, že nějaký kocour jménem Hrách byl na kamnách. :D Teprve nyní mi došlo, že kočka jedla kroupy a kocour jedl hrách, který byl na kamnách. Tím to ovšem neskončilo.

Když jsem své nadšení z "nově objeveného" řekla příteli a shodli jsme se na tom, že kočky (v tomto případě kocouři) přeci nejedí hrách, a proto mě celá říkanka zmátla, odvětil: "A už jsi někdy viděla kočku (myšleno doslova kočku, která je v říkance), že by jedla luštěniny?" Nadechla jsem se, a než jsem se stačila zeptat, jak přišel na luštěniny, následovalo další moje: "Ahaaaaaa!"

Teprve, když mi položil tuhle otázku, došlo mi, že kroupy mohou být také kroupy k jídlu, tedy luštěniny. Nikdy mě to nenapadlo! :D Vždycky jsem si myslela, že kočka prostě jedla mražené kroupy a kocour Hrách ležel na kamnech. :D

IX.

Na internetu byl titulek:

Lyžovat se zatím nebude, vlekaři dostanou až 530 korun na den a sedačku.

Vůbec jsem nechápala, proč mají vlekaři dostat sedačku. K čemu? Přeci nebudou sedět u vleku, který stejně nejezdí. A i kdyby - to by teda byla výhra dostat od státu novou židli. Pak mě napadlo, jestli nedostanou zdarma novou sedačku na lanovku, ale v titulku jasně stálo, že sedačku mají dostat vlekaři, a ti přeci žádné sedačky nemají. Nebo to bylo myšleno obecně - že kdo má lanovku, dostane sedačku, a kdo má vlek, dostane novou pomu, která v určitém smyslu může také připomínat "sedačku"?

No, nakonec musel přijít manžel a titulek mi vysvětlit, abych to pochopila. :D (Podotýkám, že jsem titulek totiž ani nerozklikla.)