Ti z vás, kteří navštěvují můj blog pravidelně, si nemohli nevšimnout, že se tu už docela dlouho nic moc neděje a možná to dávají za "vinu" právě mému coming outu, po kterém přišly už jen texty zpochybňující mé manželství. Rozhodla jsem se proto napsat tento článek, abych zabránila různým spekulacím od toho, že se s manželem rok po svatbě...
Hned na úvod tohoto článku bych chtěla důrazně upozornit na to, že každý jsme jiný, a to se týká i lidí s poruchou autistického spektra (PAS). To znamená, že co platí u jednoho, nemusí vůbec platit u druhého. Tento článek berte tedy prosím opravdu pouze velice obecně. :)
Tento článek jsem psala jako "Téma týdne" s názvem "Kdybychom měli křídla" na blog.cz.
V kuchyni jsem se nikdy necítila doma. Teda, pokud jsem tam nebyla jako host, který se mohl jen ládovat jídlem a mlsat. Přesto toho umím udělat vlastně celkem dost - uvařit brambory, udělat vajíčka (míchaná, volské oko, hemenex, natvrdo), umím zpracovat již téměř hotová jídla (polévky a sladkou i bramborovou kaši v pytlíku, mražené věci jako...
Lidé s PAS mají prý často současně potravinové alergie. Dá se říct, že to platí i u mě, i když nemám alergii v pravém slova smyslu. Mám ale celiakii, na kterou mi lékaři přišli až někdy v 18ti letech.
Nedávno mě napadla zajímavá myšlenka. Nevím, zda na ní může něco být, nebo ne, ale řeknu vám ji. :)